Ahoj de... totiž všichni.

Už nepíšu jen pro deníček, ale pro všechny, kdo tento deníček četli nebo ještě budou číst. A už asi tušíte, že to nebude nic pěkného. Nebo jak se to vezme. Píše se mi to celkem těžce, ale nedá se nic dělat. Tak do toho.

Už jste si všimli, že poslední dobou se objevily výpadky v psaní deníčku, nyní už se pomalu týden nic neobjevilo. Proč? Když jsem si chystal tenhle článek v hlavě, napadalo mě spousty slov, ale teď, když sedím u počítače, nějak to nejde ven. Já jsem prostě vyhořel. Myslel jsem si celou dobu, že to přeci nebude problém, spousty lidí své projekty 365 vedou už nějaký ten rok a poctivě, takže jsem si myslel, že to zvládnu i já. Nezvládnu. Mrzí mě to, už vzhledem k množství zápisů, času, kterému jsem věnoval psaním (průměrně trvalo napsání, kontrola a úprava jednoho zápisu 30 až 40 minut, ovšem pamatuji si, že někdy i přes hodinu, ono trefit se do klávesy s několika promilemi v oku dá někdy zabrat), také pravidelným čtenářům, i když jich je málo, ale jsou. 

Omlouvám se vám, ale nejde to. Nemám na to sílu, čas a už ani chuť. Zklamal jsem sám sebe. Deníček končí.

Doufám, že se nezlobíte, ale už jsem se rozhodl. 

Co se bude dít dál, to sám netuším. Jen doufám, že jste na mě nezanevřeli. Je mi jasné, že ano, ale věřte mi, moc mě to mrzí. 

Díky za váš čas při čtení deníčku.

Tomáš 

P.S.: Přehled projektů 365 bude i nadále pokračovat.